Už od roku 2008 každoročně projíždíme nejslavnější silnici světa Route 66 - a rok 2024 nevyjímaje :). I s třídenním bonusem do San Francisca!
CHICAGO - LOS ANGELES - SAN FRANCISCO.
Přehled aktuálních akcí
2.5.
-
21.5.
-
21.5.
VELKÁ MOTORISTICKÁ JÍZDA PO ROUTE 66
1.11.
-
17.11.
-
17.11.
EXOTICKÁ SEVEROVÝCHODNÍ BRAZÍLIE
Ze Salvadoru až do Belému - pláže, vnitrozemí, písečná poušť s lagunami, historická města, delta Amazonie.....
Pohoda jak na poušti...02.10.2009
Písnička kalifornské skupiny The Beach Boys nám vyhrávala z autorádia - úplně jako by chtěla celému světu oznámit, že už zítra namočíme nohy do Tichého oceánu na pláži v Santa Monice, kde končí Route 66. Ale nepředbíhejme.
Dnes byl na programu předposlední den naší cesty po slavné šestašedesátce. Z rána jsme opustili magické Las Vegas. Po dvou dnech hojnosti nás čekal přejezd vyprahlé pouště Mojave. A to je také magický zážitek, i když trochu jiného rázu. Horko bylo jak na Sahaře :-), konečně - tak už to na poušti bývá.
Naše nálada byla také hodně vysoko nad bodem mrazu, protože to vše kolem mělo opravdu mimořádnou atmosféru.
Třeba takové Roy's Cafe v Amboy - to je oáza uprostřed pustiny. Sice tam na občerstvení nemají tradičně téměř vůbec nic, ale třeba benzin se zde nouzově doplnit dá. Je zde i funkční poštovní úřad, jen by mě zajímalo kolik zásilek se tam za den odbaví.
Na samém kraji pouště stojí legendární Bagdad Cafe, místo známé z kultovního filmu stejného jména. Zde jsme na chvíli zastavili a pojedli hamburgry pojmenované podle hvězd výše zmíněného filmového trháku. Pak přijel plný autobus Francouzů (nebo quebeckých Kanaďanů - kdoví) a bylo po klidu.
O dvacet mil dál nás už očekával Barstow, místo našeho předposledního odpočinku.
Jak už jsem řekl - nálada na palubě je výborná, sedíme kolektivně na motelové terase a užíváme si teplého kalifornského večera...
Dnes byl na programu předposlední den naší cesty po slavné šestašedesátce. Z rána jsme opustili magické Las Vegas. Po dvou dnech hojnosti nás čekal přejezd vyprahlé pouště Mojave. A to je také magický zážitek, i když trochu jiného rázu. Horko bylo jak na Sahaře :-), konečně - tak už to na poušti bývá.
Naše nálada byla také hodně vysoko nad bodem mrazu, protože to vše kolem mělo opravdu mimořádnou atmosféru.
Třeba takové Roy's Cafe v Amboy - to je oáza uprostřed pustiny. Sice tam na občerstvení nemají tradičně téměř vůbec nic, ale třeba benzin se zde nouzově doplnit dá. Je zde i funkční poštovní úřad, jen by mě zajímalo kolik zásilek se tam za den odbaví.
Na samém kraji pouště stojí legendární Bagdad Cafe, místo známé z kultovního filmu stejného jména. Zde jsme na chvíli zastavili a pojedli hamburgry pojmenované podle hvězd výše zmíněného filmového trháku. Pak přijel plný autobus Francouzů (nebo quebeckých Kanaďanů - kdoví) a bylo po klidu.
O dvacet mil dál nás už očekával Barstow, místo našeho předposledního odpočinku.
Jak už jsem řekl - nálada na palubě je výborná, sedíme kolektivně na motelové terase a užíváme si teplého kalifornského večera...
