Už od roku 2008 každoročně projíždíme nejslavnější silnici světa Route 66 - a rok 2024 nevyjímaje :). I s třídenním bonusem do San Francisca!
CHICAGO - LOS ANGELES - SAN FRANCISCO.
Přehled aktuálních akcí
2.5.
-
21.5.
-
21.5.
VELKÁ MOTORISTICKÁ JÍZDA PO ROUTE 66
1.11.
-
17.11.
-
17.11.
EXOTICKÁ SEVEROVÝCHODNÍ BRAZÍLIE
Ze Salvadoru až do Belému - pláže, vnitrozemí, písečná poušť s lagunami, historická města, delta Amazonie.....
Arizonská setkání třetího druhu.29.09.2009
Dobrý den - tedy pokud ještě nespíte - z Kingmanu ve státě Arizona.
Právě před chvílí jsme se bavili o tom, že nám ta cesta po Route 66 nějak podezřele rychle ubíhá. Ještě před pár dny nás ovíval čerstvý oklahomský větřík a teď už jen se smutkem pozorujeme kilometrovníky (vlastně mílovníky) u cesty , které nám oznamují, jak daleko to máme do Los Angeles. Ale nevadí, ještě nám toho zbývá docela hodně.
Tak třeba dnes jsme na pár hodin opustili Route 66 a zamířili pokochat se Grand Canyonem.
I když je zde poněkud "přeturistováno", pohledy do nekonečných hloubek a šířek jsou nezapomenutelné. Někteří z nás si svůj zážitek umocnili i třičtvrtěhodinovým letem helikoptérou. Takže fakt super.
Další lahůdka čekala jen pár desítek mil opodál. Už před městečkem Seligman začíná zřejmě nejromantičtější úsek Route 66 o délce zhruba sto mil. Tato část šestašedesátky je velmi populární - kromě toho, že je krásná, váže se k ní i legenda (vlastně skutečnost) o seligmanském holiči Angelu Delgadillovi, který se rozhodl pozvednout uvadající Route 66 k zářné budoucnosti. Spolu se svým bratrem Juanen založil historicky první asociaci Route 66 a nastartoval tak mohutné celoamerické (a můžeme říci, že i celosvětové) hnutí, jehož výsledkem je třeba i tento náš velký výlet.
Angella Delgadilla jsme bohužel dnes v Seligmanu nezastihli, ale setkali jsme se - a to nás moc těší - poprvé s Frankem Kochevarem a jeho ženou, kteří si docela nedávno v Seligmanu otevřeli úplně nový originální podnik The Seligman Sundries a jsou důkazem toho, že Route 66 není pouze historie, ale zatraceně životaschopný organisnus.
Závěrečná spanilá jízda do cílového Kingmanu proběhla ke vší spokojenosti (motorkáři si na superúseku R66 pořádně zařádili). Jen nás (tedy osádku doprovodného vozu) na chvíli zdržela policejní hlídka, jejíž velitel nám pokládal za nutné vysvětlit, že policejní vůz nelze předjíždět, zvláště když i on sám jede pět mil nad povolenou rychlost.
Ale vše v dobrém - tady v USA platí víc než kdekoliv jinde heslo "pomáhat a chránit". A řekli bychom, že i "vychovávat". Takže vše skončilo jen domluvou.
Právě před chvílí jsme se bavili o tom, že nám ta cesta po Route 66 nějak podezřele rychle ubíhá. Ještě před pár dny nás ovíval čerstvý oklahomský větřík a teď už jen se smutkem pozorujeme kilometrovníky (vlastně mílovníky) u cesty , které nám oznamují, jak daleko to máme do Los Angeles. Ale nevadí, ještě nám toho zbývá docela hodně.
Tak třeba dnes jsme na pár hodin opustili Route 66 a zamířili pokochat se Grand Canyonem.
I když je zde poněkud "přeturistováno", pohledy do nekonečných hloubek a šířek jsou nezapomenutelné. Někteří z nás si svůj zážitek umocnili i třičtvrtěhodinovým letem helikoptérou. Takže fakt super.
Další lahůdka čekala jen pár desítek mil opodál. Už před městečkem Seligman začíná zřejmě nejromantičtější úsek Route 66 o délce zhruba sto mil. Tato část šestašedesátky je velmi populární - kromě toho, že je krásná, váže se k ní i legenda (vlastně skutečnost) o seligmanském holiči Angelu Delgadillovi, který se rozhodl pozvednout uvadající Route 66 k zářné budoucnosti. Spolu se svým bratrem Juanen založil historicky první asociaci Route 66 a nastartoval tak mohutné celoamerické (a můžeme říci, že i celosvětové) hnutí, jehož výsledkem je třeba i tento náš velký výlet.
Angella Delgadilla jsme bohužel dnes v Seligmanu nezastihli, ale setkali jsme se - a to nás moc těší - poprvé s Frankem Kochevarem a jeho ženou, kteří si docela nedávno v Seligmanu otevřeli úplně nový originální podnik The Seligman Sundries a jsou důkazem toho, že Route 66 není pouze historie, ale zatraceně životaschopný organisnus.
Závěrečná spanilá jízda do cílového Kingmanu proběhla ke vší spokojenosti (motorkáři si na superúseku R66 pořádně zařádili). Jen nás (tedy osádku doprovodného vozu) na chvíli zdržela policejní hlídka, jejíž velitel nám pokládal za nutné vysvětlit, že policejní vůz nelze předjíždět, zvláště když i on sám jede pět mil nad povolenou rychlost.
Ale vše v dobrém - tady v USA platí víc než kdekoliv jinde heslo "pomáhat a chránit". A řekli bychom, že i "vychovávat". Takže vše skončilo jen domluvou.
